Něco málo (více) o nás

28. října 2014 v 22:00 | Hermi |  Výkecy
Upřímně - váhala jsem, jestli to dát mezi "Co se jinam nevešlo", "Moudra mentálně postižených lidí", nebo "Výkecy" a nakonec jsem se, jak vidno rozhodla pro rubriku "Výkecy", tedy dlouhé slohovky, co se nikomu nechtějí číst.
A o co že vlastně jde? Je to prosté - popravdě, nečekaly jsme, že nám stoupne návštěvnost a počet spřátelených blogů, tak jsme sem ani nedávaly profil a tak, takže si možná říkáte, co jsme zač. Inu...
Já si říkám Hermi. Mé skutečné jméno je sice Hana, ale to je naprosto strašné. To už i Hermi zní líp, i když, přiznávám, poněkud dětsky. A jak to vzniklo? Když se podíváte na bannery v menu, uvidíte jeden černo-červený, který nese název "Meska". Je to banner od nedokončené povídky, kterou jsme začaly s Efi psát více než před dvěma lety (a věřte mi, byla jsem fakt mrňavá, takže to podle toho taky vypadá!) No, a to nás docela začalo bavit, a i když jsme to nedokončily, tak kdyby už nic, alespoň nám to dalo přezdívky: Hermi a Efi. Hermiona a Efoxtra. Jestli to není copyright? Ááále samozřejmě!
Je mi třináct let. Konečně.
Jsem až trochu nezvykle vysoká (Jediné pořádné přezdívky, co jsem kdy měla jsou Žirafa a Eiffelovka!), mám středně dlouhé tmavě hnědé vlasy (všichni tvrdí, že jsou černé! Blbost!) a hnědo-zelené oči (Jsou spíš hnědé...). A vypadám jako kostra, což potvrzuje fakt, že jsem poměrně hubená...
A co sem píšu? Vlastně všechny možné slátaniny, ale obvykle to dopadá jako fantasy. Doporučuji spíš efiny povídky, i když píše zatím jen jednorázovky a já mám dojem, že ji za to zabiju. Ale úžasně kreslí. Já občas taky něco nakreslím, ale obvykle to dopadá tak dvacetkrát hůř než to efino. Viděli jste jejího Lichouše? Prej Ponožkožralus Australus Lichus - lichožrout Australský! Já z ní nemohla! Ale zpět k mým povídkám: Úplně první, co se dá považovat jako něco existujícího, co jsem kdy v životě napsala, byla ročníková práce ze všech předmětů v páté třídě. V rámci individuálního vzdělávacího plánu. Myslela jsem, že to dopadlo katastrofálně, ale když jsem si to po sobě četla někdy nedávno, tak jsem shledala, že to zas tak moc hrozné není. Ale pořád je to příliš hrozné na to, abych to sem dávala. Bráním se tím, že zadání bylo dost těžké a že mi bylo deset.
Potom jsme s Efi napsaly Mesku. Pár kapitol tady (myslím) je, ale bylo nám asi jedenáct, když jsme to psaly, takže to zní vážně hrozně...od té doby se můj styl psaní opravdu dost změnil. Každopádně, mám Mesku "v archivu" až do nějaké deváté kapitoly. A rozhodně ji nebudu zveřejňovat.
A mé další veledílo byl Robot. To mi bylo jedenáct - dvanáct, když jsem ho psala a taky zní dost dětsky, i když už ne tolik, jako to všechno předchozí. No, a toho četly Efi a Anachíné z cooing of doves a myslela jsem, že už to nikdo číst nebude, tak jsem to sem ani nepřidávala, ale zase jsem začala, protože to pár lidí četlo.
Pak - než na to zase zapomenu - tu máme také (jak vidíte v menu) naši básničku o myšce. Osobně myslím, že se docela povedla. Zvláště začátek. Ten psala Efi. On to totiž byl úkol z informatiky a já to Efi pomohla dodělat. Varuji, je to trošku brutální. Ale to mělo být...
Dále tu máme Sladké sny. Dopsanou povídku, která má pětadvacet kapitol a asi 116 stránek (Ano, já to budu opakovat pořád dokola, protože je to zatím mé nejdelší dílo vůbec!) Doporučuji! A tím dělám reklamu sama sobě, což je dost špatný, takže jdu dál...
Déšť. Nečekala jsem u téhle povídky moc velký úspěch, ale oni ji snad všichni čtou! Já tomu nemůžu uvěřit! XD Je psaná trochu zastaralým způsobem a to jsem si myslela, že ne každému sedne. Ale zdá se, že to není tak hrozné. Tak poposkočím dál dřív, než se dostanu ke spoilerům.
A pak je tu povídka Mise, která mě strašně baví. No, co dodat...
A úplně na závěr mám ještě doporučení k půlminutovým hororům (Pavoučí královna - lidská pavučina, Figurína, Lunapark, Továrna na šílenství a Poslední dům nalevo) Je to projekt od Ewiline a mě i Efi docela baví psát horůrky, takže jsme se na nich (hlavně Efi, co?) docela vyřádily. Takže to stojí za přečtení...
P.S.: A ještě bych chtěla dodat, že je povídka Alone, která je teď tak nějak pozastavená, takže tu snad nemá cenu ani číct. Ona ji původně měla psát Efi, ale pak se na ni vybodla a dostala jsem ji rukou já. A já se na ni vybodla taky.
No, doufala jsem, že se i Efi vyjádří, ale ona není schopná ani pár větami popsat sama sebe, tak ji trochu popíšu já: Jmenuje se Eliška, její přezdívka vznikla (překvapivě) z Mesky, má dlouhé kudrnaté světle hnědé vlasy a modré oči (myslím...XD) A zatím nepíše žádnou kapitolovku, což mě štve, ale ty půlminutové horory stojí zato tak jako tak...
A teď uzavíráme sázky, co mi provede, že jsem popis její osobnosti zveřejnila bez jejího svolení...
Typuji upálení nebo oběšení...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 29. října 2014 v 12:36 | Reagovat

Krásné představení, hodilo by se ho dát na nějaké viditelnější místo. Co mě ale na profilu štve, je omezený prostor.
Jinak, já čtu všechny vaše povídky, s výjimkou Mesky. Omlouvám se. Zkusila jsem se přečíst první kapitolu, ale rozhodla jsem se to radši ani nekomentovat, protože takové typy příběhů moc nemusím.
Mimochodem, tobě je opravdu DVANÁCT? Myslela jsem si, že ti je minimálně patnáct, podle stylu psaní. Určitě budeš jednou opravdu obdivovaná autorka, protože bys rozhodně nechtěla vidět věci, co jsem ve dvanácti/ třinácti psala já. Hodně mě to překvapilo...

2 Orida Orida | Web | 29. října 2014 v 13:55 | Reagovat

Možno ťa najskôr upáli a potom obesí.... alebo naopak. :D

A pridávam sa k nechápavému zvolaniu z komentáru číslo 1. DVANÁSŤ? Si robíš prdel :D Na druhej strane, ja som vo svojich 12 mala podobné písacie sklony, len to boli skôr básničky a nikdy z toho nič poriadne nebolo :)
Mám rada ľudí, čo sú vyzrelí na svoj vek. Dobre sa s nimi debatuje.

3 Hermi Hermi | Web | 29. října 2014 v 19:54 | Reagovat

[1]:  No, se ani nedivím, že se ti Meska nelíbila. Ani mně ne. XD Ale bavilo mě tu blbost psát. :-D
A k mému věku - no, já jsem se za poslední tak rok v psaní docela dost zdokonalila. Přečti si nejdřív Mesku, pak Robota a pak třeba SS a uvidíš ten rozdíl. XD A vždyť to říkám, že se někde musela stát chyba! Já se necítím na dvanáct už proto, že se bavím obvykle s lidmi, kterým už bylo třináct a víc.
Ale jinak moc děkuji. To opravdu potěší. :-)

[2]: Jo, to upálení a potom oběšení, to bude její styl...
No, lidi, radši nechtějte vědět, co jsem psala, když mi bylo deset - jedenáct...! Ale i tak moc děkuji. No, nevím, jestli jsem až tak "vyspělá", ale každopádně mě debatování baví. XD

4 Orida Orida | Web | 30. října 2014 v 10:03 | Reagovat

[3]: "Že sa bavíš s ľuďmi, ktorým je 13 a viac"
Ehehe..... eheh..... Ja to mám obvykle naopak a bavím sa s ľuďmi, ktorí sú mladší :D Uhm, tiež mám niekedy pocit, že sa niekde stala chyba... a vôbec, ja chcem ostať v 13-tich a bude :D

5 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 30. října 2014 v 13:21 | Reagovat

[3]: Já to tak také mám. Obvykle si povídám s lidmi, kterým je i přes dvacet. Na druhou stranu, stejně jako Orida si lehce povídám s mnohem mladšími. Jediné, co až na výjimky nesnesu, jsou mí vrstevníci. Tak kde je v tom případě chyba u mě? :-)

6 Hermi Hermi | Web | 30. října 2014 v 13:49 | Reagovat

:-D

7 Kate Černobílá Kate Černobílá | Web | 1. listopadu 2014 v 19:49 | Reagovat

Já od vás čtu všechno, co na vašem blogu příležitostně najdu (včetně Mesky :) )- ale nejvíce si potrpím na Sladké Sny, ta povídka je geniální!

Mimochodem, výborně sepsaný článek! Souhlasím s Karin (no jo, umím taky něco jiného? Musím působit jako její pitomější a opožděná verze :) ), chtělo by to dát někam do popředí, jenže do toho blbého profilu se to nevleze...proč blog.cz ze všeho nejraději omezuje maximální počet slov? Nejvíce mě to štve u článků.

Vidím, o čem si tady v komentářích povídáte- abych se taky vyjádřila (ačkoli, koho mé sebelítostivé výlevy zajímají?), já nemůžu určit, jestli si raději povídám se staršími nebo mladšími lidmi, protože si se mnou nemá zájem povídat absolutně nikdo :) Ale kdybych se nad tím měla zamyslet, tak když si s někým povídám přes internet, věk vůbec nevnímám a je mi ukradený. Více si ale rozumím s nepatrně mladšími, jak jsem zistila.

8 Efi Efi | E-mail | Web | 2. listopadu 2014 v 19:52 | Reagovat

Oběsím, utopím, upálím, vykuchám a potom osmažím na mírném ohni.
Alespoň dobře, že jsi o mne nepsala více. Napadlo mne, že bych ještě něco sesmolila... Ale budiž, napsala jsi to za mne.
A ještě mimochodem - na svou obhajobu musím podotknout, že jsem celý týden (respektive 9 dní, abych byla přesná) byla na chalupě v malé zapadlé vesničce o 25 domcích v Plzeňském kraji.

9 Hermi Hermi | Web | 3. listopadu 2014 v 7:41 | Reagovat

[8]: No jo, my víme...ale klidně ještě něco sesmol! Resp. Opovaž se něco nesesmolit! XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama