Halloween

31. října 2014 v 18:49 | Hermi |  Jednodílné
Takže. Dnes je, jak ostatně známo, Halloween. Myslela jsem sice, že zveřejním SS, nebo Déšť, ale tohle mi prostě nedá. Já slibuju, že dopíšu alespoň jedno z toho a zveřejním to, ale teď jsem se prostě rozhodla napsat (překvapivě) další půlminutový horůrek. Zase na volné téma, ale tentokrát to nebude nic smysl nedávajícího, ale samozřejmě Halloween. A samozřejmě stará dobrá ich forma. Tak tady to je:
P.S.: Taky se vám zdá, že mám něco s mlhou…? Jako, uznávám, že to má svou atmosféru, ale asi už to trochu přeháním...
P.P.S.: Jo, a narychlo jsem splácala nějaký takový banner, tak proboha nedostaňte infarkt...!
P.P.P.S.: A ještě něco - díky bohu, že jsou to půlminutové horory. Tahle předmluva je skoro delší, než samotný článek!


Stála jsem úplně vzadu v přeplněné místnosti. Byl Halloween. Kdo by se nenechal přemluvit? Ale teď se mi to až tak úžasné nezdálo. Ano, slibovaná zábava byla, ale já si ji neužívala. Ne jako ostatní. Opřená zády o zeď jsem si znovu povzdechla. Hudba mi pulzovala v ušních bubíncích a několik světel se ve tmě třpytilo, jako mnoho očí nějaké příšery. Záměr. Od stropu se pohupovala všelijaká výstřední výzdoba a mé ruce stydly. I to byl záměr. Byly jako led. Strach. Pot mi tekl po tváři. Ledový a plný děsu.
Vtom jsem spatřila několik lidí, co šli ven. To se smí? Já myslela, že když jste jednou pozvaní, je vaší povinností zůstat až do konce. No nic, asi půjdu. Pomalými vyděšenými kroky jsem se táhla ke dveřím. Ale proklestit si cestu davem nebylo vůbec jednoduché. Proto jsem byla neuvěřitelně šťastná, když jsem vypadla ven a natáhla do plic čerstvý studený vzduch. Sice mi byla stále stejná zima, ale alespoň jsem mohla znovu dýchat…tedy do chvíle, než mi to došlo. Do chvíle, než mi došlo, jak to venku vypadá. Chvíle, kdy jsem věděla, že jsem měla zůstat uvnitř. Opuštěné seschlé místo zahalené do mlhy, to nebylo město, které jsem znala. Rychlými kroky jsem vyrazila. Směrem domů. Nebo jsem si alespoň myslela, že domů.
Cáry mlhy se táhly přede mnou, jako by říkaly, že tudy cesta nevede. Jenže podle nich nevedla nikudy. Zabočila jsem za roh a zrychlil se mi tep i dech. Tady jsem v životě nebyla! Tak to byl jiný roh? Spěšně jsem se vrátila, ale dveře, kterými jsem předtím vyšla, tam nebyly! Vlastně vůbec nic známého. Začala jsem propadat panice. Ruce jsem měla šedé strachy, krk sevřený. Nikde ani živáčka. Všude pusto, ticho…a mlha.
Spatřila jsem stín na zdi jedné z budov. Stín člověka. Chtěla jsem se vydat za ním, ale jak jsem bezděky couvala, šlápla jsem do nějaké kapaliny. Snad barva? A narazila jsem zády na zeď. Ne, to nebyla barva. To byla docela jistě krev. Do očí mi vhrkly slzy. Z půdy sálaly drobné kapičky vody, co se měnily v hustou neprostupnou zeď z mlhy. I přes ni jsem ale stále viděla matný obrys toho člověka. Shrbil se. Byl najednou snad poloviční a šel…po čtyřech… Zpoza rohu vyšel vlk. Zavřela jsem oči a přerývaně dýchala. Věděla jsem, že naposled. Sesula jsem se k zemi. Vtom jsem ucítila palčivou bolest a teplou krev. Ale věděla jsem, že je po všem až v momentě, kdy jsem si uvědomila, že nedýchám…

A ten půlminutový horůrek je trošku málo vzhledem k jeho délce, tak jsem si dovolila přidat ještě toto:
Asi před dvěma týdny jsem se rozhodla zase po dlouhé době něco nakreslit, tak jsem popadla čtvrtku, obyčejnou tužku a sedla si ke stolu - jenže jsem tak nějak netušila, co nakreslit. Tak jsem se ptala ségry. Prosím, omluvte její naprosto úžasně inteligentní vyjadřování, bude jí devět.
Já: "What should I draw?"
Ona: -nechápavý výraz-
Já: "Co mám nakreslit?!"
Ona: "Psa!"
Já: -výraz ve stylu "Jako vážně?!"-
Ona: "Tak Mrtvou nevěstu...!"
Já: "Ty jsi génius!"
Takže...znáte pohádku/film Corpse bride neboli Mrtvá nevěsta? Pokud ne, tak jedna (poměrně důležitá) hlavní postava se jmenuje Emily a je to (překvapivě) mrtvá nevěsta. Nebudu vykládat děj, to by bylo na dlouho, každopádně řeknu, že jsem ji opravdu nakreslila, aniž by mi došlo, že je to právě tak akorát na Halloween a i když tenhle svátek nijak zvlášť neslavím, rozhodla jsem se to tematicky zveřejnit.
A bohužel jsem ji teprve před chvílí dokreslila, takže nemám denní světlo, poněvadž je večer a venku tma. No a v tom se trochu špatně fotí. Omlouvám se, ale scanner fakt nemám. Tak proto je tak žlutá. Jinak je bílá, na čtvrtce, skoro v životní velikosti (na A3ce).
A - ano, vím, že jsem jí neměla dělat tak kulatou hlavu. Teď vypadá, chudinka, jako Gru z Já padouch...No, nakonec si není nijak zvláště podobná, ale co...je to mrtvola, ne? XD
Tak...
Moje Emily:

P.S.: Je vcelku jasné, že na krku má datum dne, kdy jsem ji začala kreslit, ale přijímám sázky, co má napsáno v oku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dena Hviezdička Dena Hviezdička | Web | 31. října 2014 v 19:05 | Reagovat

Pekný obrázok.

2 Kate Černobílá Kate Černobílá | Web | 31. října 2014 v 20:55 | Reagovat

Z toho horroru jde strach... (což by mě asi nemělo překvapit, když je to horror, viď? :) )
A ten obrázek se ti vážně povedl! Ten film jsem neviděla, takže sotva posoudím, jestli se ta postava sobě podobá, ale opravdu se mi to líbí!

3 Hermi Hermi | Web | 31. října 2014 v 21:06 | Reagovat

[2]: Jo, to asi jo, ale přijde mi, že trochu ztratil děsivou atmosféru. Ta se vrací někde kolem poslední věty. XD
A děkuji moc. No, trošku se podobá, ale má moc kulatou hlavu a málo znatelný nos...

4 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 31. října 2014 v 21:10 | Reagovat

jsi jediný člověk, do kterého nejenže snesu, ale naprosto zbožňuji horrory. Miluji temnou atmosféru, kterou jim dáváš. A tvá...posedlost (?) mlhou mi absolutně nevadí, právě naopak.
Ten obrázek je také nádherný. Netuším, nakolik se to podobá té postavě, ale má to atmosféru. Mimochodem, napadá mě spousta šílených možností, co by mohlo být vepsáno v oku, ale nejpravděpodobněji...tvé jméno? Její jméno? Ale rozhodně je to nějaké jméno...

5 Hermi Hermi | Web | 31. října 2014 v 22:02 | Reagovat

[4]: Děkuji! A děkuji, že snášíš mou neúmyslnou posedlost mlhou! :-D
A znovu děkuji! A - ty jsi génius! Je to její jméno! Výborně! :-)

6 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 31. října 2014 v 22:15 | Reagovat

Ha, trefa :-) Spíše mám dobrý zrak :-)
Mimochodem, ty také brzy pochopíš, že trpím několika posedlostmi, takže bych ti neměla co vyčítat...

7 Hermi Hermi | Web | 1. listopadu 2014 v 14:53 | Reagovat

[6]: No, to je možné taky. XD
A, no, i já mám těch posedlostí víc...Třeba posedlost když vymýšlím jména do povídek, tak téměř vždycky je v tom jménu nějaké písmeno zdvojené (Rebecca, Laurelle, a pár dalších.) Pak jsem nejspíš posedlá tímhle XD a tímhle :-D smajlíkem a pak tou mlhou...a spoustou dalších věcí...

8 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 1. listopadu 2014 v 15:25 | Reagovat

[7]: To se zdvojováním písmen ve jménech dělám také. Namátkou: Cassiller (!), Yasminetta, Allimericia...A vím ještě minimálně o dvou lidech, kteří mají stejný zvyk, takže to není nic neobvyklého.
Další mou posedlostí je například sníh. Sněží ve skoro všech mých povídkách :-)
Nebo dlouhé vlasy. Všimla sis, že ještě nemám postavu (kromě Neartera z Tajemných vlaků), která by měla kratší vlasy než k čelistem. Ještě obvyklejší jsou vlasy delší než po lopatky. A mám ještě více posedlostí, ale toto jsou asi ty nejsměšnější...

9 Hermi Hermi | Web | 1. listopadu 2014 v 15:59 | Reagovat

[8]: Tak to je dobrý...! Alespoň v tom nejsem sama. :-D Jo, a taky se mi stává, že když někde v něčem použiju jedno slovo (např. pohltit), tak ho mám strašnou tendenci v té jedné povídce/kapitole zopakovat nejmíň třikrát! A netuším proč. A pak mě to zase přejde a vůbec ho nepoužívám...zajímavé...

10 Orida Orida | Web | 1. listopadu 2014 v 16:32 | Reagovat

Takže ťa nakoniec Efi ani neobesila ani neupálila? Či ten minulý článok ešte nevidela ? :D
A keď už budeš zverejňovať, poprosím si Déšť. Hanba mi, do tých ostatných som sa ešte nepustila, ale toto ma chytilo :D

Banner je v pohode, hlavne kľud :D

Ono sa tomu hovorí ich-forma? Ja som to vždy poznala ako ja-rozprávanie... Asi to má viac mien, holt..

Wow.... Čo ti dáva :D Úplne som si to predstavovala :) Ešte nejakú dramatickú hudbu do toho....! Uch!
Len ma trošku mrzí, že celá tá pekne vystupňovaná atmosféra tajomna, zmätku a chladu bola trochu zrútená objavením sa vlka. To už je príliš konkrétne, teplá krv už nie je to hrôzostrašné neznáme nadprirodzeno, ktoré tam bolo cítiť predtým. Každopádne, super! :)

Nemaj boja, naprosto úžasne inteligentné vyjadrovanie nie je na tých dvoch odpovediach vôbec badať :D

O Mrtvej neveste som toho hrozne moc počula, videla ukážky a viac-menej viem o čom to je, ale ešte stále som sa k tomu nedostala! Vďaka za pripomenutie, že existuje :D A keďže si ani nepamätám, ako má Emily vyzerať, príde mi úžasná. Ani to, že je oranžová jej neuberá na kráse :)
A to oko? čo ja viem... Roy MP? :D

Ale zase sa rozkecávam.... pekný deň :D

11 Hermi Hermi | Web | 1. listopadu 2014 v 16:59 | Reagovat

[10]: Ne, ještě ho neviděla. Je na prázdninách...zrádkyně...!
Jo, Déšť mám také v rozepsaných. Pokusím se ho během týdne zveřejnit.
No, ano. Oficiálně (nebo možná neoficiálně?) je to ich-forma. Ale jo, určitě to má tisíce názvů. XD
Jo, před koncem se mi nějak zbortila atmosféra. A netuším, jak ji vrátit, abych zachovala děj. No nic...Ale děkuji.
A, no, trochu podobná si Emily je. A v oku má své jméno. XD
Ale moc děkuji za komentář!

12 Orida Orida | Web | 1. listopadu 2014 v 17:16 | Reagovat

[11]: Že prázdniny... sa niekomu žije.
Teším, teším teeeeeda! :)

Čo sa toho bortenia atmosféry týka, netreba sa báť ďalej stupňovať. Úplne v pohode si ju mohla zahnať do kúta a namiesto vlka nechať dotyčnú bytosť vo forme tieňa, poprípade priamo tej spomínanej hmly. Také pocity pomaly sa dusiaceho človeka sú tiež zaujímavé počteníčko ;) Ale to sú len moje nápady, hlavne si píš ako je tebe najlepšie :)

Taaaak na to by som nedošla. Som slepá :D

13 Hermi Hermi | Web | 1. listopadu 2014 v 18:08 | Reagovat

[12]: To jo...
:-D
No jo, třeba příště...
Neboj, já to jméno v oku taky nepřečtu. Právě proto...:)

14 Efi Efi | E-mail | Web | 2. listopadu 2014 v 20:10 | Reagovat

No vidíš, já ti říkala-ehm, psala, že to bude pěkný. A-ha! Je to pěkný. Moc. Ale ještě by se to dalo určitě trošku rozvést a popsat (jaj, popisování - poslední dobou mi jde víc než samotné psaní povídek, schade). A musím souhlasit, že ten konec trošičku kazí tu atmosféru, kterou jsi navodila na začátku, ale jinak je to naprosto ženiální.
A můj názor k Emily znáš.
P.S.: Fetující teenagery asi nečekej.

15 Hermi Hermi | Web | 3. listopadu 2014 v 7:43 | Reagovat

[14]: No jo, já vím...
:-D
P.S.: No vidíš! Já ti to říkala!

16 C.V.O.K. C.V.O.K. | E-mail | Web | 4. listopadu 2014 v 12:41 | Reagovat

Veľmi pekná poviedka. Tá atmosféra strachu a beznádeje z nej sála, aj keď to čítam počas dňa, cez prednášku... Mám husiu kožu. No fakt! Obdivujem ťa že to dokážeš takto reálne podať...
No a čo sa obrázku týka, sánka dolu šéfe! (s tou guľatou tvárou mi príde milšia a taká... krajšia, ako v oriinály od Burtona. nie menej strašidelná ale... no! dobrá je! fakt!) ako povedala moja učiteľka na základnej škole, keď sme mali na Veľkú noc kresliť veľkonočné vajíčko: Veď to vyzerá ako rádioaktívne jablko, nie ako vajíčko..." Takže moje schopnosti s ceruzkou sú snáď ešte mizernejšie, ako tie s akokoľvek elektronikou a technikou. Neskutočne obdivujem ľudí, ktorý dokážu vytvoriť niečo také... Neskutočne. Iba im v tichosti závidím...

17 Hermi Hermi | Web | 4. listopadu 2014 v 14:17 | Reagovat

[16]: Děkuji!
Děkuji, taky jsem se s tím patlala asi dva týdny... :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama